Městská kasa není bankomat bez limitu

Za dva roky odtéká z účtů města přibližně půl miliarda korun. 750 milionů, které jsme zanechali na účtech města na zodpovědné hospodaření, se ztenčilo asi na 220 milionů. Peníze vás občanů jsou pryč a současné vedení města všem dál slibuje vzdušné zámky.

Jenže rozpočet města není bezedná studna, ve které utopíte za dva roky půl miliardy a dobře víte, že se budete muset poohlédnout, kdo zaplatí příští účty, když vlastní přebytky a úspory zmizely jak pára nad hrncem. Navíc teprve nyní naplno pocitujeme narůstající provozní náklady dvou velkých projektů realizovaných ve dvou předchozích volebních obdobích, krytého bazénu v Louce a kreativně-kulturního centra Jízdárna. Jenom provoz krytého bazénu byl za loňský rok ve ztrátě 13 milionů korun a provoz Jízdárny se bude teprve sčítat. A to nepočítám 35 milionů navíc, o které byla zakázka na Jízdárnu předražena v tajném hlasování stávajících radních.

Pravidelně bude nutné počítat s dalšími miliony, které bude nutné hradit z městských peněz za energie, zaměstnance, údržbu, servis a opravy. Postavit budovu je jedna věc. Každoročně platit její provoz je věc druhá a provozní náklady raketově rostou. Každá nová stavba totiž není jen investicí, ale také dlouhodobým závazkem pro městský rozpočet. Město musí investovat, ale musí také vědět, na co má dnes a na co bude mít zítra. Prázdný účet není rozvojová strategie a priority musí být jednoznačně stanoveny.

Velké investice samozřejmě chceme, ale zodpovědně a řádně promyšlené. Ne každou proluku ve Znojmě musí zastavět developeři, kterým se v současnosti ve Znojmě staví nanejvýš „luxusně“. Další náklady spojené s užíváním okolního veřejného prostoru a majetku totiž stále leží na bedrech města a zásady pro spolupráci s developery zůstaly bohužel v šuplíku současné radnice. Znojmo tak může brzy stát před jednoduchou volbou: omezit další investice, šetřit na běžném provozu, nebo se znovu zadlužovat.